Více než polovinu svého života jsem strávila ohlížením se za názory nesprávných lidí. Teď, když mi je 50, jsem si uvědomila skutečné hodnoty života.
Uvědomila jsem si, že jsem příliš stará na těchto osm věcí, které mě celý život brzdily:
Už nechci mlčet, když mi někdo řekne něco, co se mi nelíbí. Nechci přikyvovat ani souhlasit s každým hloupým a soběstačným člověkem.
Nechci mlčet o nespravedlnosti. Když vidím něco špatného, chci nahlas křičet, protože život se stal příliš krátkým na to, abych o nespravedlnosti mlčela.
Jsem příliš stará na to, abych se starala o to, jak vypadám v očích ostatních.
Léta jsem mužům záviděla, protože si „nemusí“ barvit vlasy každých dvacet dní, aby zakryli šediny. Muži si ráno nemusí dávat na obličej kila pudru a starat se o vrásky od starostí a smíchu.
Jsem už dost stará na to, abych věděla, že jsem nejkrásnější člověk, jakým mě Bůh stvořil. Mám vrásky, je jich nespočet, každý druhý vlas na mé hlavě je šedivý, ale až teď jsem spokojená s tím, jaká jsem.
Ta otázka „co tomu řekne okolí?“ mě už nějakou dobu neovlivňuje a díky Bohu za to, protože ti lidé se v mém životě stali tak nedůležitými, že jsem si vypěstovala selektivní ucho pro jejich poznámky.
Jsem příliš stará na to, abych měla malé hříchy
Teď jsem dost stará na to, abych měla jen – hříchy 🙂 ! Nedělní zmrzlinu jsem přejmenovala na každodenní zmrzlinu. Takže si teď užívám své hříchy, které už nedokážu zařadit mezi malé, protože mi vzrostla chuť k jídlu.
Jsem příliš stará na nepohodlné boty
Teď se starám o to, aby mě v životě nic neomezovalo. A můj pohyb byl roky omezen vysokými podpatky. Nemohla jsem chodit tempem, kterým jsem chtěla. Vždycky mě něco štípalo, bolelo… Teď nosím jen pohodlné boty a to je vše! Jsem šťastný, když při obouvání bot najdu dvě stejné ponožky…
Jsem příliš starý na to, abych se omlouval za chlívek v domě
Mám chlívek v domě, protože mám lepší věci na práci než uklízet. Proto to tak vypadá a ano, můj dům nikdy není uklizený « jako lékárna! »
Jsem příliš starý na to, abych v domě hromadil věci
Už nic nesbírám ani neschovávám. Kdybych včas nezačal vyhazovat staré papíry, krabice, skříň, už by pro mě v domě nebylo místo. Vzpomínky si uchovávám výhradně v hlavě.
Jsem příliš starý na to, abych se stýkal s lidmi, kteří mi nepasují
Proč snášet nějaké vychrtlé sedláky, kteří mi lezou na nervy? Nemají hezký dům. Jsem dost starý na to, abych věděl, kdo mi pasuje a kdo ne. Ten, kdo mi nepasuje, mě už nikdy neuvidí.
Jsem příliš starý na to, abych v každém člověku nacházel jen to dobré
Proč ztrácet čas? Všichni lidé, soudě podle jejich činů, nejsou dobří. Je to tak jednoduché. Pokud někdo udělal něco špatného a udělal to se zlými úmysly, už ho nemůžu nijak ospravedlnit. Činy mluví hlasitěji než slova. Už jsem dost starý na to, abych prostě řekl: „Můj drahý, ty (ještě) nejsi dobrý člověk!“ – a šel dál.