Všichni pořád říkají, že si člověk neváží toho, co má, dokud o to nepřijde. Taky jsem si toho byl vědom, ale doopravdy jsem to pochopil, až když jsem ztratil mámu.“
Stephanie Zavolasová v článku pro Huffington Post popsala 11 věcí, které se naučila po ztrátě matky, a my se s ní dělíme níže:
1. Neodkládejte věci na věky.
Načasování je doslova všechno. Když slyšíte, že vám umírá máma na rakovinu, a uvědomíte si, že nemáte čas… je to hrozné. Nevíš, co říct, co udělat, jaká budou možná poslední slova, která uslyší, za co se jí chceš omluvit, za co jí chceš poděkovat, a tvoje mysl se honí stovkou různých směrů. Načasování je doslova všechno a nikdy nečekejte – nemáte před sebou věčnost.
2. Je dobré být špatný.
Ztráta rodiče je něco, co se nikdy nebo jen stěží přenesete. Nebylo mi dobře, když mi zemřela matka. Pořád se mi nedaří a možná se mi nikdy nedaří. A to je v pořádku. Ztráta rodiče je jednou z těch věcí, které vás navždy změní. Je těžké to pochopit, dokud to člověk sám nezažije.
3. Naučíte se, kdo jsou vaši skuteční přátelé
V takových situacích existují lidé, kteří zůstanou po vašem boku, na rozdíl od těch, kteří jen vyjádří soustrast a jdou dál. Už nepovažuji za přátele lidi, kteří tu pro mě nebyli, když mi bylo nejtěžší. Proč tu vůbec jsou, když tu pro mě nebyli, když jsem je nejvíc potřeboval? Je smutné vidět, že lidé, které považujete za přátele, se tak vůbec nechovají a myslí si, že to jen tak přejde, nebo se chovají, jako by se nic důležitého nestalo.
4. Lidé s vámi budou i přes všechno, čím jste si prošli, stále zacházet jako s odpadem.
Přestože jsem ztratila tetu a o 10 dní později i mámu, lidé se ke mně stále chovali zle. Nejsem si jistý proč. Spoléhal jsem na to, že se ke mně lidé budou chovat lépe, protože vědí, čím jsem si prošel. Alespoň tak bych se choval k ostatním, ale ne každý má stejné srdce a to je krutý fakt, s nímž musíte žít.
5. Budete plakat, i když to budete nejméně čekat.
Možná řídíte auto a jdete s přáteli na večírek a najednou se vám totálně zhroutí. Možná budete sami a vaše brýle se od tolika pláče zamlží. Všechno je možné, budete plakat všude a často, někdy náhle a je to úplně mimo vaši kontrolu. Budete potřebovat silného člověka, na kterého se můžete spolehnout.
6. Ostatní maminky se budou snažit být vaší „druhou maminkou“
A to je naprosto v pořádku. Osobně mám mnoho „jiných maminek“, ale nikdo mi tu moji maminku nenahradí. Je naprosto v pořádku přijímat pomoc a mít lidi, kterým na vás záleží. Ať dělají to. Potřebuješ někoho, komu na tobě bude záležet, kdo ti občas pošle zprávu, že je na tebe hrdý nebo že na tebe myslí.
7. Lidé budou před vámi pomlouvat své matky.
Než se rozčílíte, což se vám může stát, zhluboka se nadechněte. Vzpomeň si na všechny ty chvíle, kdy jsi byl/a na svou mámu naštvaný/á. Děje se to. Každý se hádá se svými rodiči. Možná ti to teď leze na nervy, protože se raději s mámou pohádáš, než abys ji neměla vůbec, ale tohle je úplně normální. Jen dýchej.
8. Chvíli budeš plakat každou noc před spaním.
Brečím každou noc před spaním, bez ohledu na to, jestli mě spolubydlící slyší, nebo ne. Proč? Protože mi chybí moje máma, můj vzor, moje nejlepší kamarádka, můj superhrdina, můj člověk. Budeš plakat každou noc před spaním, ale nemusíš si tím procházet sama. Najdi si kamaráda/kamarádku a plakejte spolu.
9. Existuje mnoho lidí, kteří vám chtějí pomoci, ale nevědí jak.
Někteří lidé prostě nevědí, co říct nebo udělat, a to je v pořádku. Nevědí, co vás rozplače, nebo se bojí říct špatné slovo ve špatnou chvíli. To se stane, když prožijete trauma a je to zcela normální. Staneš se osobou s nálepkou: „To je ten, komu zemřela máma.“ Budeš formován svým traumatem, ale to je v pořádku.
Přátelům, kteří vám chtějí pomoci, ale nevědí, jak se ve vaší společnosti chovat, si můžete jednoduše vylít duši a vysvětlit, jak se cítíte. Chtějí ti pomoct, nevylučuj je ze svého života. Může to být jejich první podobná zkušenost a možná nevědí, jak se sami chovat.
10. Přestaňte se cítit provinile.
Možná jste zapomněli na poslední rozhovor se svým zesnulým rodičem, možná jste odešli z nemocnice, abyste si dali něco k jídlu nebo se zasmáli s přáteli po telefonu, zatímco ona ležela v posteli. Přestaňte se cítit provinile a myslet si, že jste měli něco udělat. Některé věci prostě nemůžete ovlivnit, není to vaše chyba.
11. I rozbité pastely se dají vybarvit
Jen proto, že jsi zlomený, neznamená, že už nikdy nebudeš stejný nebo lepší. Budeš, slibuji. Zotavení může trvat dny, týdny nebo měsíce a je důležité si uvědomit, že máte svůj vlastní život a zasloužíte si být šťastní. Jen proto, že se vám dočasně zhroutil svět, neznamená to, že ho nemůžete znovu vybudovat. Jen proto, že jsi teď dosáhl/a dna, neznamená, že tam zůstaneš navždy. Budete znovu šťastní a naučíte se znovu milovat a žít.
Ztráta matky mě naučila, že musím žít přítomným okamžikem, říkat lidem, které miluji, že je miluji, bez čekání a váhání. Říkat přátelům, jak moc pro mě doopravdy znamenají, nebo když mi ublížili. Nemá smysl ztrácet čas předstíráním a